Další zimní trasa zaměřená na naše říčky a potoky, tentokrát údolím Janovického potoka nedaleko zámku Konopiště.
Z parkoviště (zimní parking zdarma) pod hrází Konopišťského rybníka jdeme po jižní straně rybníka k Žofiinu mostu, přes most na žlutou k rozcestníku Chvojen – dvůr, kde odbočujeme vpravo a jdeme po červené do údolí Janovického potoka.
Po toku potoka dojdeme k lávce pod zříceninou hradu Kožlí na rozcestí Kožlí a pokračujeme stále po červené k vodnímu mlýnu v Kožlí. Asi půl kilometru od mlýnu odbočujeme doprava na lávku přes potok, přejdeme cestu, prudkým svahem vystoupáme ke kukuřičnému poli a podél lesa pokračujeme až k hradišti Chvojen. Z hradiště jdeme od vyhlídky u kamenného sloupu severní cestou, napojíme se na žlutou, po které dojdeme po severní straně rybníka na parkoviště.
Kožlí je zřícenina hradu na ostrohu nad soutokem potoka Tisem a Janovického potoka na úpatí vrchu Chlum v severovýchodním výběžku katastrálního území obce Tisem. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka. Název hradu se poprvé objevuje v roce 1318 v predikátu Ctibora z Kožlí. V roce 1362 se podle Kožlí psal Kunrát z Chvojna. Majitelé Kožlí měli patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba v blízkém Chvojenu. V roce 1404 je jako majitel uveden Petr z Pětichvost, spojenec Václava IV. Beneš Libún z Dubé je první příslušník svého rodu, jenž hrad vlastnil. Doloženo je to k roku 1414. Beneš v bitvě u Lipan bojoval na straně panské jednoty a na Kožlí opisoval rukopisy zřejmě teologického charakteru. V majetku rytířů z Dubé zůstalo Kožlí nejméně do roku 1461, kdy je uvedeno v přídomku dalšího Beneše Libuna. Někdy mezi tímto rokem a 1495 koupil Kožlí Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. který ho připojil ke konopišťskému panství. Tehdy se uvádí jako tvrz Kožlé. V souvislosti se sousedním Konopištěm ztratilo Kožlí rezidenční funkci a v průběhu 16. století bylo postupně opouštěno. Na přelomu 16. a 17. století se v písemných pramenech Kožlí uvádí jako zámek pustej. cs.wikipedia.org/wiki/Kožlí_(hrad)
Vodní mlýn v Kožlí u Neveklova v okrese Benešov je vodní mlýn, který stojí na Janovickém potoce. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je areál vodního mlýna č.e.2 – mlýnice s obytnou částí včetně technického zařízení mlýna. Mlýn zvaný také Kloudovský byl mlýnem panským. Podle zápisu ze dne 2. června 1759 koupil tento mlýn od důchodu Františka, Václava hraběte z Vrtby Matěj Paris za 340 zlatých rýnských. V té době to byl mlýn o jednom složení se stoupou a patřilo k němu 6 strychů urbálních polí. Mlýn byl v provozu ještě v roce 1930.
Areál mlýnu obsahuje tři na sebe navazující stavby na půdorysu písmene U. Kromě mlýnice a obytné části se zde dochovalo technické zařízení mlýna – mlýnská hranice v suterénu budovy mlýnice, palečné kolo v suterénu, části převodů, zejména kovové hřídele a převodová kola, mlýnské složení s kamennými mlýnskými koly v přízemí mlýnice, válcový mlýn firmy Jan Prokopec, původní elektrická rozvodná deska vedle vstupu do mlýnice, dva vysévače, centrifuga na odstranění plev v přízemí mlýnice, dopravníky, pomocná zařízení v patře mlýnice jako pozůstatky převodu pohonu vedoucího od mlýnice do stodoly, bývalé hospodářské stavení, stodola a náhon. Voda vedla na vodní kolo od rybníka náhonem. V roce 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu o průtoku 0,18 m³/s, spádu 3,2 metru a výkonu 5 k. cs.wikipedia.org/wiki/Vodní_mlýn_v_Kožlí
V raném středověku se na tomto místě uprostřed hlubokých lesů usídlili Slované a v sousedství hradiště vystavěli též stejnojmennou vesnici. Centrální část hradiště se později přeměnila v opevněný dvorec. Chvojen je jednou z mála poznaných lokalit tohoto přechodného typu na našem území. Do současnosti se zachoval pouze malebný románský kostelík sv. Jakuba a Filipa z roku 1217 a pozůstatky okrouhlého opevnění hradiště.
Tribunový kostel sv. Jakuba byl postaven jakou součást raně středověkého opevněného dvorce v roce 1217. Dnešní podobu získal po úpravách započatých v roce 1904 tehdejším majitelem konopišťského panství Františkem Ferdinandem d’Este. Kostelík na Chvojně je však opředen více tajemstvími. Říká se například, že sem vede vyzděná podzemní chodba ze zámku Konopiště. Ta je prý místy tak široká, že se v ní vyhnou dva jezdci na koních. A jelikož okolí Konopiště je podzemními chodbami protkané, nemusí jít jen o báchorku. mapy.cz