Krátká reportáž z naší tradiční oslavy Velikonočních svátků – pochodu na Boží hod velikonoční, tentokrát z Prosečnice do Jílového u Prahy.
Při plánování velikonočního pochodu jsem měl trochu obavy z předpovědi počasí, ale nakonec nám počasí přálo, nezmokli jsme, občas i slunce vylezlo. Trasa pochodu.
Cesta nás vedla od vlakové zastávky v Prosečnici po žluté do Vlčí rokle. Před vstupem do rokle pod přístřeškem U vodárny proběhla první část velikonočního hodování, na menu byla tolik diskutovaná velinoční nádivka, okurek a chléb. Zelená kopřivová nádivka byla výborná, moc jsme si pochutnali a nabrali sílu na výstup Vlčí roklí.
Během výstupu byl hlavním tématem vznik Vlčí rokle, jak zde vzniklo kamenné moře? Odpověď najdeme na stránkách Benešovského deníku:
Horniny ve Vlčí rokli jsou pevné hlubinné vyvřeliny karbonského stáří, vznikly tedy asi před 330 miliony let. Magma tehdy tuhlo v hloubce několika kilometrů. Tuhnutím se zmenšoval jeho objem a také došlo k rozpukání. Podle puklin se dnes hornina („žula“, přesněji řečeno granodiorit) balvanitě rozpadá. Zvětráváním pak dochází k zaoblení hran balvanů.Vlčí rokle vznikla výmolnou činností malého potůčku Vlčín. Zároveň se zařezáváním řeky Sázavy do podloží během čtvrtohor se zařezávaly i její přítoky. Ve svazích jsou skalky a balvany, které se pomalu posunují na dno rokle. Dole vytvářejí kamenná moře. Svahy rokle jsou porostlé starou svahovou bučinou. Některé buky zde jsou staré přes 200 let. Vznik rokle a kamenná moře byly dříve vysvětlovány různě, dokonce i činností ledovce. Tento omyl přetrvává někdy dodnes, např. na internetové Wikipedii.
Z Vlčí rokle je to jen kousek na rozcestí Horní Požáry, odkud jsme pokračovali po modré ke štole Halíře. I když modrá asi není velikonoční barva, modrá je pro koledníky dobrá, na modré koledníci taktickým manévrem překvapili a vyšupali děvčata.
Druhou částí velikonočního menu je tradičně mazanec. Letos došlo k drobné změně. Mazanec byl, ale protože máme doma nedostatek plátěných utěrek a Chosého nože jsou stále stejně ostré, zvolili jsme jinou přípravu. Po nástupu do vlaku obdržel každý účastník svůj 200 gramový, krásně zabalený, mazanec a záleželo na každém, jak si poradí s krájením. Pokud jsem si stačil všimnout, většina účastníků si krájení nechala na doma, tak nevím jak to dopadlo a jestli malý mazanec chutnal.
Po krátké zastávce u štoly, věnované opět spíše první části velikonočního menu, jsme pokračovali zkratkou přes Borek a dále po zelené ke Křížku nad Vráží a přes Boží skálu do Jílového u Prahy. Velikonoční putování jsme zakončili pozdním obědem v restauraci Florian, poseděli jsme ve staročeské jizbě, dobře se najedli a připili na zdar dalších cest.
Délka trasy pochodu: 11 km
Perfektní reportáž. Zaujal mě výklad o vzniku Vlčí rokle, myslel jsem si, že tam řádili vlci, nebo ledovec, ale nyní mám jasno. Mazance byly výborné, sjeli jsme je všechny.
Pepa
Tak určitě, vlci tam také řádili, ale v neděli:-)
Reportáž k pochodu je velmi vyčerpávající, ale ke vzniku naší rokle bychom převyprávěli jinou bajku. Začalo to v dávných dobách příchodem Praotce Vlka, který vylezl na nejvyšší kámen, rozhlédl se kolem a zvolal: To je ta rokle s největšími kameny, stromy a mechem, zde zůstaneme. Toto je ve zkrácené verzi skutečnost. Vlčí doupě Říčany
Tak teď už máme úplně jasno, jdu udělat zápis do Wikipedie:-)
Ještě jedna věcná : mazance byly skvělé, moc jsme si pochutnali. Před Vlčákem jsem svůj mazanec musela bránit vlastními silami, slupnul by oba jako jednohubky 🙂