Žampašský most je druhým nejvyšším kamenným železničním mostem ve střední Evropě, hned po Landwasserviaduktu ve Švýcarsku. Některé zdroje uvádějí, že jde dokonce o nejvyšší most tohoto typu ve střední Evropě. Most překlenuje údolí Kocour a potok Studený (Kocourský potok), mezi stanicí Jílové u Prahy a zastávkou Luka pod Medníkem. Kamenný most je kulturní památkou České republiky od roku 1958.
Most tvoří sedm oblouků o rozpětí 12 m. Výška mostu je 41,73 m (je jen o necelý metr nižší než Nuselský most v Praze), celková délka mostu je 109,33 m. Jeho podélná osa není v přímce, ale je tvořena obloukem o poloměru 180 m. Most je postaven z granodioritu (hrubozrnné žuly). Mostovka má šířku 5,77 m. Kónické pilíře nejsou stejně široké, každý třetí je silnější. Nejvyšší pilíř má výšku 33 m.
Stavba byla započata na jaře roku 1898, ukončena byla slavnostním zahájením provozu 1. května 1900. Ke stavbě byl použit kámen z lomů v okolí (Borek, Kamenný Přívoz), který byl ke stavbě dopravován polními drážkami a ze dna údolí nahoru dvojkolejnou svážnicí. Stavbu provádělo denně okolo 200 dělníků převážně z Itálie, kteří prováděli podobné stavby v Alpách.
Most slouží bez větších oprav dodnes běžnému provozu. V letech 2011–2012 byla provedena rekonstrukce mostu. Bylo vyměněno kolejové lože, položena nová izolace mostu proti zatékání vody, osazeno nové zábradlí, vyměněny poškozené římsové kameny, nové vyspárování kamenného zdiva s následnou cementovou injektáží.
cs.wikipedia.org/wiki/Žampašský_most
Včelní Hrádek s hospodářským dvorem stával nad soutokem Chotouňského potoka a Sázavy v katastru obce Jílové. Zbytky objektu nesou číslo popisné 1 jílovské místní části Kabáty.
Před husitskými válkami stávala na místě zámku tvrz, která byla nazývána Hrádek. Listina z roku 1045, která se později ukázala být padělkem, zmiňuje, že Hrádek měl sloužit k ochraně lidí, kteří v okolí dobývali zlato. První písemná zmínka je až z roku 1402, kdy je uváděna jako Nussberk, a tehdejší majitel Jan Šimonův (pocházel z pražského rodu Štuků) ji s příslušenstvím prodal Jakubu Srbovi z Budyšína. V 15. století je uváděn pouze les či dvůr Hrádek, nikoliv tvrz. Ta pravděpodobně zpustla za husitských válek (dle Jiřího Úlovce se tak stalo až v závěru 16. století).
Ve 30. a 40. letech 15. století ji drželi Markvartové z Hrádku a po nich Václav Valečovský. V roce 1458 Hrádek získal pražský měšťan a podkomoří krále Samuel Velvara, později známý jako Samuel z Hrádku a Valečova, od nějž jej roku 1484 odkoupil Václav Holec z Květnice. Na začátku 16. století byl ve vlastnictví mincmistra Viléma Kostky z Postupic a poté se zde majitelé střídali.
V letech 1590-1591 byl majetkem alchymisty Eduarda Kelleyho a po konfiskaci Hrádek koupil Kryštof Želinský ze Sebuzína. Za třicetileté války zpustl také dvůr a k jeho obnově došlo až roku 1695 jílovským primasem Ignácem Schönpflugem, jenž jej brzy poté prodal měšťanu Václavu Nigrínovi.
V 18. století došlo k častému střídání majitelů, až se v roce 1789 novým majitelem stal hejtman Karel Josef z Bienenberku, jenž nedaleko bývalé tvrze nechal postavit zámek, který podle něj nesl název Včelní Hrádek. Karel Josef zde shromáždil řadu starožitností a památky na sv. Prokopa. Po jeho smrti se majitelé často střídali, až jej roku 1947 získalo město Jílové, které v něm zřídilo nájemní byty.
Od konce 70. zůstal zámek zcela opuštěn. Vnitřní vybavení bylo rozkradeno, narušeny byly rovněž konstrukce krovu. Následovalo zborcení střechy, stropů patra i přízemí a rovněž částí obvodového zdiva. Informace o tom, že byl zchátralý zámek v roce 1990 zcela zbořen není pravdivá, jeho zříceniny doposud existují. Některé hospodářské a obytné budovy ve zchátralém stavu také dosud stojí a malý rybníček v bývalém parku je rovněž zachován.
Ahojky, opět skvěle napsaný výklad PM. 1*.🏆 Velice nás zaujalo povídání o viaduktu. Zase jsme o trošku chytřejší.👏 Překvapila nás, rozsáhlá historie Vćelního Hrádku. Do komentáře si dovolujeme doplnit postřehy ze zakončení výletu v hospůdce V Jílovém. Jídla a pití byla hojnost i smíchu bylo dostatek. Rovněž cesta domů proběhla beze ztrát. Těšíme se na další výlety s vámi. J+M