Pramen Botiče, 19.3.2022

Poslední zimní víkend nás trasa zavedla k pramenu Botiče, druhého nejdelšího pražského potoku.

Výchozím místem k pramenné louce Botiče byl Křížkový Újezdec, odkud vyrážíme na severo-východ po polní cestě na vyhlídku u lesa, kde se napojíme na žlutou Cyrilometodickou stezku.
výhled nad Křížkovým Újezdcem
u pramene Botiče
Na rozcestí u Svatého obrázku odbočíme doprava a lesní cestou dojdeme k prameništi Botiče. Po prohlídce pramene a zhodnocení stavu vody na vodních tocích se nevracíme na žlutou, ale jdeme podél toku Botiče březovým hájem k Ovčárskému rybníku. Od rybníka pokračujeme po žluté přes Čenětice do Radějovic.
V Radějovicích sejdeme ze žluté na polní cestu směrem na Horní Jirčany, napojíme se na červenou k rozcestí Údolí Botiče a podél jeho toku dojdeme až do Kocandy.
Poslední zimní trasu jsme ukončili příjemným posezením v restauraci Na Kocandě.
  
 
 
  • Botič

Botič (spisovná výslovnost boťič, variantní regionální výslovnost též botyč) je říčka v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a hlavního města Prahy; jde o jeden z nejdelších pražských potoků. Délka jeho toku činí 34,5 km (z toho 21 km v Praze, 1,2 km v potrubí), plocha jeho povodí je 135,79 km². Celkový spád je 1,38 %.

Právě Botič je „vodou hučící po lučinách“ (tj. v Nuselském údolí) zmíněnou v české hymně.

Název Botič je doložen již od 12. století a je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, rozvodňováním. Již od středověku (kdy se Nuselské údolí a dnešní Vršovice nazývaly Údolí Viničné) se rovněž nazýval Vinným potokem; tento název se dosud dochoval v názvu ulice Nad Vinným potokem. Dnes se Vinný potok jmenuje jeden z přítoků Pitkovického potoka, který se vlévá do Botiče, v minulosti se Pitkovický potok jmenoval Vinný až k soutoku s dnešním Botičem. V minulosti se potoku někdy říkalo Cedron (za husitských válek), popř. Potanka, Podanka nebo Zasav (v 18. století).

Botič pramení severně od Křížkového Újezdce v lese Okrouhlíku na území Čenětic. Po melioraci v padesátých létech minulého století byl pramen posunut níže pod les na místo zvané Ovčáry. Protéká přes Čenětice (zleva se vlévá Oleška), Olešky (zleva bezejmenný přítok od Hlubočinky), přes Kocandu (zprava přítok z Osnice), protéká Průhonickou oborou (přes rybníky Bořín a Labeška, mezi nimi se zleva vlévá Jesenický potok, za nimi zprava Dobřejovický potok) a Průhonickým parkem (mine Podzámecký rybník) a místy zalesněným údolím Průhonic meandruje přes Křeslice do Prahy. 

Na území Prahy vtéká potok v přírodním parku Botič-Milíčov. Přijímá zprava Pitkovický potok a o kus dál u Fantova mlýna v místě zvaném Dobrá Voda rovněž zprava potok Dobrá voda od Uhříněvsi. Protéká opraveným Petrovickým jezem a před Petrovicemi se zleva vlévá Milíčovský potok od Milíčovských rybníků a v Petrovicích začíná vzdutí Hostivařské přehrady. Přímo v nádrži přijímá zleva Hájecký potok a pod její hrází se nachází vyrovnávací nádrž.

Za Hostivařskou přehradou přijímá Botič zleva Košíkovský potok a pokračuje několikakilometrovým úsekem meandrů (přírodní památka) přes starou Hostivař, kde se do něj zprava vlévá Měcholupský potok. V těchto místech byl vyhlášen přírodní park Hostivař-Záběhlice. Potok pokračuje přes sklopný jez Marcela, který odvádí vodu náhonem doprava do Práčského zámku v lokalitě Práče, údolím Záběhlic přes Záběhlický jez kolem Záběhlického zámku. Pod jezem se vlévá zleva Chodovecký potok a nad jezem se odděluje náhon do Hamerského rybníku. Pod jezem tvoří severní hranici Růžového ostrova a na jeho konci se zleva vrací voda z rybníka a o něco níže se zprava vlévá Slatinský potok. Pod silničním mostem Jižní spojky končí přírodní charakter potoka a začíná nepřerušená regulace toku.

Botič dále protéká areálem michelské teplárny a odstavného nádraží Praha Jih, mohutným obloukem zleva obtéká michelským údolím Bohdalec a Tyršův vrch, teče kolem michelské synagogy, podtéká Nuselskou třídu a stáčí se do Vršovic, překonává vysoký stupeň v ulici U seřadiště, teče zleva kolem stadionu Bohemians 1905, protéká skrze Havlíčkových sadů pod vinicí v Grébovce, kde krátce mizí pod vozovkou v Nuslích poblíž křižovatky Otakarova a parku Folimanka, překonává poslední vysoký stupeň Grébovka a pak protéká Nuselským údolím, (mimo jiné mezi budovou Divadla na Fidlovačce a někdejším areálem bývalého Nuselského pivovaru), přes Ostrčilovo náměstí pod Vyšehradské hradby. Odtud již teče jako kanalizovaný zakrytý tok a ústí zprava do Vltavy v Praze na Výtoni pod Vyšehradským železničním mostem. Oba Nuselské mlýny v této části Botiče (Horní i Dolní) zanikly ve druhé polovině devatenáctého století.

cs.wikipedia.org/wiki/Botič

 
 
 

One thought on “Pramen Botiče, 19.3.2022”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *