Slunečnou březnovou sobotu jsme cestou z Kolodějí do Dubče prošli Přírodní park Rokytka a Přírodní park Říčanka.
Vyrážíme od kostela Povýšení sv. Kříže na pěknou vyhlídku nad hřbitovem a jdeme po červené k hradišti Královice. Obejdeme kostel sv. Markéty a nad rybníkem Markéta sejdeme k Rokytce do Přírodního parku Rokytka. V Hájku opustíme údolí Rokytky a pokračujeme na východ k rozcestí U tří kamenů. Podle pověsti se na tomto místě setkal 10. června 1608 císař Rudolf II. se svým mladším bratrem Matyášem Habsburským. V té době totiž na dubečské tvrzi probíhala jednání o dalším osudu českého trůnu.
Od tří kamenů sejdeme k Podleskému rybníku, stromořadím dubů letních obejdeme po hrázi Podleský mlýn a Přírodním parkem Říčanka dojdeme do Dubče.
Opevněné raně středověké hradiště Šance, známé též jako hradiště svaté Markéty, se nachází na ostrožně nad říčkou Rokytkou v blízkosti městské části Praha-Královice. Hradiště, které pochází z konce prvního tisíciletí našeho letopočtu, patří mezi nejdéle známé archeologické lokality v Čechách. Předpokládá se, že v přemyslovském státě mělo významnou vojenskou, správní a hospodářskou pozici. Hradiště je chráněno jako kulturní památka.
Do prostoru hradiště, jehož rozloha činila asi 7,5 hektaru, se vcházelo z jižní a východní strany. Ze tří stran jej chránily prudké svahy, z východu pak dva mohutné valy. Lépe zachovalý a výrazně delší je vnější val. Dosahuje délky asi 340 metrů a výšky až 7 metrů, před ním se ještě nachází místy až 11 metrů široký příkop. Na hradišti stojí kostel sv. Markéty, jehož původ zřejmě s hradištěm souvisí. Jeho předchůdcem mohl podle starých kronik být královský hrad neznámého jména. Historické osídlení a existenci slovanského pohřebiště doložil také nález z roku 1860: byly zde objeveny nádoby s popelem a bronzový křížek o velikosti 8 cm, na němž je vyobrazen Kristus se sluncem, měsícem a andělem. Zatímco bronzový křížek byl uložen v Národním muzeu, nádoby s popelem byly považovány za nezajímavé a rozbity.
cs.wikipedia.org/wiki/Hradiště_Šance_(Královice)
Podleský rybník, někdy také Podlesek nebo Podlesák, se nachází mezi Dubčí a Uhříněvsí, v přírodním parku Říčanka. Podle seznamu rybníků v Praze je svojí rozlohou 14,14 ha i objemem 355 tisíc m3 druhým největším rybníkem v Praze (rozlohou je větší jen Počernický rybník, objemem Kyjský rybník). Jeho historie sahá až do 16. století. Název pochází od polohy „pod Velkým lesem“, který se kdysi rozkládal na severní straně rybníka a jehož zbytky byly vykáceny kolem roku 1870. Rybník byl dříve součástí rozsáhlé rybniční soustavy (cca 50 rybníků), vybudované pravděpodobně už na počátku 16. století a srovnatelné snad jen s jihočeskými rybníky Jakuba Krčína. Rybník byl původně průtočný, dnešní obtočný kanál podle levého břehu je pravděpodobně až z druhé poloviny 20. století.
Původní Podleský mlýn byl funkční až do 50. let 20. století, v letech 2012–2013 byl zbořen a nahrazen novostavbou. Z původního objektu se dochovala pouze stodola z poloviny 19. století, stojící samostatně na západní straně. Celý objekt s pozemky pod hrází patří Výzkumnému ústavu živočišné výroby (VÚŽV), který tu provozuje experimentální farmu.
Zchátralé zbytky budovy u levého, jižního břehu rybníka jsou pozůstatkem vodárny z roku 1866, která kdysi dodávala vodu do uhříněveského cukrovaru.
Roku 1919 byly u rybníka zřízeny říční lázně. Ke koupání jej údajně využíval i prezident T. G. Masaryk, protože se nacházel blízko jeho letního sídla na zámku Koloděje. V současné době je rybník turistickým cílem oblasti a oblíbeným místem i přes znečištěnou vodu.
cs.wikipedia.org/wiki/Podleský_rybník
Duby u hráze Podleského rybníka jsou připomínkou starého památného stromořadí dubů letních (Quercus robur), které zpevňovaly svými kořeny asi 200 m dlouhou hráz Podleského rybníka už od doby jeho založení. Za památné stromy je vyhlášeno 8 dubů rostoucích po obou stranách cesty vedoucí po hrázi, v místech nad bývalým Podleským mlýnem.
Polovina dubů byla podle hodnocení v roce 2009 ve velmi dobrém stavu, u dalších tří je stav horší a jeden z dubů – od východního konce hráze druhý, kdysi ze skupiny nejmohutnější – už je jen torzem. Nejmohutnějším je nyní osmý, poslední ze skupiny (je ale napaden houbami a od spodu hráze je na poklep dutý). Odhadované stáří dubů je u dvou nejstarších až 400 let, obvod kmene dubů 256–565 cm (2009), 253–581 cm (2013), výška dubů je 17–25 m (2009).
cs.wikipedia.org/wiki/Duby_u_hráze_Podleského_rybníka