Za poměrně nepříznivého aprílového počasí jsme prošli údolím Pitkovického potoka, někdy nazývaného také Vinný, z Kuří do Křeslic.
Vycházíme od autobusové zastávky Říčany, Kuří u mostu přes Pitkovický potok, jdeme po silnici směrem na Nupaky a asi 150 m odbočíme doprava do údolí potoka směrem na Lipany. Asi půl kilometru za Lipany odbočíme vlevo, přejdeme můstek přes potok a pokračujeme do Benic.V Benicích se na napojíme na cestu podél potoka, jdeme přes Pitkovice do Pitkoviček na naučnou stezku Povodím Botiče.
Projdeme okolo přírodní památky Pitkovická stráň až k soutoku Pitkovické potoka s Botičem a na vyhlídku Křeslice. Po výborném pozdním obědě v restauraci U 2 dubů dojdeme přes Dobrou Vodu do Petrovic.
Pitkovický potok (někdy také Vinný) je potok tekoucí ze Svojšovic do pražských Křeslic. Pramení u Svojšovic u tamní betonárny. Odtud přes Svojšovice teče do Otic. Mezi Svojšovicemi a Oticemi se do něj zleva vlévá Vinný potok. Dále potok pokračuje přes Voděrádky a Kuří, kde se do něj zleva vlévá bezejmenný přítok, do Prahy do Lipan. Tam do něj ústí pravostranný bezejmenný přítok. Dále potok pokračuje do Benic, za nimiž do Pitkovického potoka ústí zleva Čestlický potok. Bez dalších přítoků potok dále teče přes Pitkovice ke Křeslicím, kde se vlévá zprava do Botiče.
cs.wikipedia.org/wiki/Pitkovický_potok
Pitkovický potok je 15 km dlouhý vodní tok, který je pravostranným přítokem Botiče. Do Botiče se vlévá na jeho 17,4 km severně od obce Křeslice v nadmořské výšce okolo 255 m n.m. Potok pramení asi 1 km severozápadně od obce Strančice ve Středočeském kraji. Pramenná oblast se nachází v nadmořské výšce okolo 400 m n.m. Od pramene potok protéká několika obcemi na území Středočeského kraje: Svojšovice, Otice, Voděrádky, Krabošice a Kuří. Na území Středočeského kraje spravuje Pitkovický potok Povodí Vltavy, s.p. Středočeský kraj opouští Pitkovický potok u Lipan, které jsou součástí městské části Praha-Kolovraty. Od Lipan po ústí do Botiče Pitkovický potok protéká Benicemi a Pitkovicemi.
Dle map stabilního katastru z 1. poloviny 19. století měl Pitkovický potok přírodní meandrující koryto a byl lemován podmáčenými loukami. Jako jeden z mála pražských potoků si svou přírodní krásu zachoval až do dnešní doby. Zachovaly se i louky, které jsou v současnosti udržovány sečením jak v okolí Benic, tak v okolí Pitkovic.
V okolí Pitkovic a Křeslic je niva potoka porostlá ruderálním porostem, ve kterém se nachází velké množství vývratů a zlomených větví z břehového doprovodu (především ze starých vrb a topolů), které zasahují do průtočného profilu koryta vodního toku. S obnovou břehového doprovodu Pitkovického potoka na území hlavního města Prahy bylo započato v úseku nad Benicemi a v dalších letech je plánována obnova břehového doprovodu u Pitkovic a Křeslic. Především v okolí cest a zastavěného území bude provedeno kácení a ořez rizikových stromů a jejich náhrada novými stromy – olše, vrby, duby aj. V nezastavěném území mimo cesty budou naopak některé vývraty a staré stromy ponechány jako úkryt pro živočichy.
www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-toky/pitkovicky-potok/
Přírodní památka Pitkovická stráň zahrnuje skalní ostroh severozápadně od pražské čtvrti Pitkovice na pravém břehu údolí Pitkovického potoka. PP Pitkovická stráň je součástí přírodního parku Botič-Milíčov a nachází se na turistické stezce „Povodím Botiče.“ Chráněným územím byla Pitkovická stráň vyhlášena v roce 1969 díky svému vzácnému xerotermnímu stepnímu společenstvu, z něhož jsou nejcennější koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. Nigricans), křivatec český (Gagea bohemica) a chrpa chlumní (Centaurea triumfettii).
Jedná se o skalní ostroh, dříve zvaný Belveder, který se rozléhá vedle bývalého lomu na pravém břehu Pitkovického potoka. V geologickém podloží Pitkovické stráně převažují jílovité břidlice, prachovce a droby z období prvohor. Díky jižní orientaci je xerotermním (tzn. suchomilným a teplomilný) stanovištěm, které poskytuje vhodné podmínky k životu vzácným chráněným druhům rostlin i živočichů. Nejcennější je tato lokalita kvůli výskytu koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. Nigricans), křivatce českého (Gagea bohemica) a chrpy chlumní (Centaurea triumfettii).
Lokalita přírodní památky a jejího okolí byla zejména v době před vyhlášením chráněného území hospodářsky využívána. Až do roku 1947 se na svazích podél potoka rozléhaly pastvy s travobylinným pokryvem, který spásaly ovce, kozy a hovězí dobytek. Zhruba mezi lety 1920 a 1970, byla lokalita uměle zalesňována nevyhovujícími dřevinami, např. akátem, borovicí černou nebo modřínem. Těžba ve zdejším lomu trvala do roku 1940. Během následujícího válečného období byla vlastní xerotermní stráň poškozena zákopy vybudovanými pro vojenská cvičení. Jámy jsou dnes již zatravněné, ale stále patrné. Stráň byla v roce 1969 vyhlášena chráněným nalezištěm (CHN) koniklece lučního (Pulsatilla pretensis) a xerotermních rostlinných společenstev.
Nejvýznamnější vyšší rostliny nalézající se na PP Pitkovická stráň:
Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica): čeleď pryskyřníkovité, vytrvalá jedovatá bylina se stříbřitými chloupky na 8–15 cm vysokém stonku, kvete tmavě fialově od března do května. Je silně ohrožený, pozorován zejména na jižní Moravě. Pitkovická stráň představuje západní hranici jeho areálu (dříve zasahoval až do Hostivaře), má zde hojný výskyt, populace je odhadována až na 5,5 tisíce květů.
Křivatec český (Gagea bohemica): čeleď liliovité, nachází se zejména v okolí Prahy a na jižní Moravě. Vytrvalá, žlutě kvetoucí bylina, silně ohrožená. Kromě Pitkovické stráně bývá dle občanů i na skalce v Křeslicích.
Chrpa chlumní (Centaurea triumfetii): čeleď hvězdnicovité, výskyt zejména na jižní Moravě. Vytrvalá, ohrožená bylina, kvete v květnu až červnu, koruna je růžovo-fialová.
Z dalších významných zástupců flóry lze jmenovat jetel alpínský (Triforium alpestre), mochnu písečnou (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) nebo houbu škárku hvězdicovitou (Mycenastrum corium).
Pitkovická stráň hostí zejména bezobratlé druhy živočichů jako jsou hlemýžď zahradní (Helix pomatia), střevlíkovití (Ophonus puncticollis, Harpalus subcylindricus), mandelinky (Cryptocephalus fulvus) a nosatci (Apion pubescens, Otiorhynchus conspersus); vyskytuje se tu i ještěrka obecná (Lacerta Agilis). Biologické výzkumy zde evidují i výskyt chráněného otakárka fenyklového (Papilio machaon), dříve též uváděn dnes již u nás vyhynulý žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone). Na chráněný koniklec luční český jsou pak vázaný tři druhy hmyzu a to bejlomorka koniklecová (Dasineura pulsatillae), třásněnka truběnka travní (Haplothrips aculeatus) a neurčený druh čeledi květilkovitých. Z ptáků lze pozorovat běžného strnada obecného (Emberiza citrinella) či konopku obecnou (Carduelis cannabina).
cs.wikipedia.org/wiki/Pitkovická_stráň